60 Grunt Matouše Sedláře

f 141a

Letha Páně 1591 podle zápisu knih starejch purkrechtních bílejch v listu 200 nadepsaný Matouš Sedlář má grunth svůj od Bartoše Špaty ševce koupenej za summu 210 zl. Na kterejž jest závdanku a peěněz purkrechtních i s penězi skoupenejmi do letha 94 vyplnil 94 R. A tak ještě od letha 95 při Vánocích rok po roku po 10 zl dopláceti zuostává 116 zl.
Ta summa náleží osobám těmto:
Item Matyášovi Mrázkovi předních peněz náleží 4 zl.
Item Janovi Štočkovi náleží 112 zl. Ty jemu takto jíti mají: letha 95 6 zl a od letha 1596 rok po roku po 10 zl.
Rukojmě (za) placení a opravu grunthu, též povinností panských k témuž grunthu náležitých Daniel Nedolevek, Antonín Majer, Jan Karásek, Daniel Bellů S R S A N R.

Letha 1595 Matouš Sedlář položil za grunth svůj peněz purgkrechtních 10 zl. Z toho dáno Matyášovi Mrázkovi 4 zl a Janovi Štočkovi též dáno 6 R.
f 141b
Letha 96 položil Matouš Sedlář za grunt Janovi Štočkovi 10 zl.
Letha 97 položil Matouš Sedlář Janovi Štočkovi za grunth 10 zl.
Letha 1598 položil Matouš Sedlář Janovi Štočkovi za grunt svůj peněz purgk(rechtních) 10 zl. Actum za purgmistra Matyáše Prahenusa.
Leta 99 za purgkmistra Tomáše Grause položil Matouš Sedlář Janovi Štočkovi 10 zl.
Letha 1600 za purgmistra Martina Rožumberského položil Kašpar Cihář na místě n(ebožtíka) Matouše Sedláře Janovi Štočkovi 10 zl.

Letha 1601 za purgmistra Pavla Hulínského Kašpar Cihlář prodal podsedek ut s(upr)a Eliášovi Sokolovi krejčímu za sumu 210 zl. Závdanku jemu dal 30 zl, ostatek platiti má od letha ut s(upr)a po 10 zl až do vyplnění tej sumy. Na tom gruntě náleží předních peněz Janovi Štočkovi sumy 56 zl placením po 10 zl a Kašparovi Cihlářovi posledních peněz 124 zl. Odevzdáno za volné a svobodné. Rukojmě Blažek Sedlář, Bartoš Biskupický S.R.S.
Letha 1601 za purgmistra Pavla Hulínského Eliáš Sokol položil za grunt 10 zl. Ty přijal Jan Štoček.
Letha 1602 za purgmistra Pavla Hulínského položil Eliáš Sokol za grunt Janovi Štočkovi 4 zl.
Letha 1603 za purg(mistra) Martina Rožumberského položil Eliáš Sokol za g(runt) Janovi Štočkovi 10 zl.
Letha 1604 za purg(mistra) Martina Rožumberského položil Eliáš Sokol krejčí za g(runt) 10 zl. Ty přijal Jan Kavků na místě Jana Štočka.

f 142a
Letha 1607 za purgmistra Bartholoměje Šlechty Lukáš Všetička prodal podsedek ut s(upr)a, kterýž jemu po neb(ožce) Elišce sestře jeho, manželce někdy Eliáše Sokola, připadl, Voldřichovi Zubovi krejčímu za summu 210 zl, závdanku jemu dal 28 zl. A jakož ještě Lukášovi vejš psanému po též Elišce sestře jeho na tom gruntě peněz od neb(ožtíka) Eliáše Sokola vyplacených náleželo 36 zl, ty jest Voldřichovi ut s(upr)a pustil a tak týž Lukáš na tom gruntě nic více nemá. A Voldřich Krejčí ostatek summy, totiž 146 zl, platiti má od letha 1608 po 6 zl. Odevzdán za volný a svobodný. Rukojmě Adam Hruška, Klimek Kloboučník, Václav Myslivců, Václav Chládek S.R.S.A N.
Na tom gruntě náleží těmto:
Nápadníkům neb(ožtíka) Jana Štočka předních peněz 22 zl.
S(irotkům) n(ebožtíka) Kašpara Cihláře naposledy 124 zl.

Letha 1609 za purgmistra Bartholoměje Šlechty položila Dorotha, vdova po n(ebožtíku) Voldřichovi Zubovi krejčím, za grunt nápadníkům neb(ožtíka) Jana Štočka 6 zl.
Letha 1610 za purg(mistra) Bartholoměje Šlechty položila Dorotha, vdova po n(ebožtíku) Voldřichovi Zubovi krejčím, za gr(unt) nápadníkům n(ebožtíka) Jana Štočka 4 zl.
Leta 1611 za purgmistra Matyáše Pragenusa položila Dorota ut s(upr)a za grunt nápadníkům n(ebožtíka) Jana Štočka 6 zl.
Letha 1612 za purgmistra Bartoloměje Šlechty Martin Rohatecký na místě Doroty Oldřišky položil nápadníkům n(ebožtíka) Jana Štočka ostatních 6 zl.

Leta 1613 za purgkmistra Bartoloměje Šlechty jakož Dorota Oldřiška na tomto podsedku vyplatila 80 zl, z nichž náleželo Lidě dceři její, manželce Martina Rohateckého, polovice 40 zl a Janovi synu jejímu též 40 zl, takových 80 zl Jan Martinovi Rohateckému švagru svému z lásky švagrovské pouští. Stalo se při posudku městském u přítomnosti obou stran.
Téhož leta za téhož purkmistra ut s(upra) Martin Rohatecký položil za ten grunt na s(irotky) n(ebožtíka) Kašpara Cihláře 4 zl. Zůstávají při právě městském.

Leta Páně 1615 za purgkmistra Bartoloměje Šlechty jakož se to při tomto gruntě našlo, že n(ebožtíku) Kašparovi Cihláři náleží spravedlnosti 124 zl f 142b
po n(ebožtíku) Matějovi Sedláři a ten Kašpar Cihlář, ano též i manželka jeho od drahně let sou zemřeli, našlo se, že sou po sobě zanechali dvě dcery jménem Barbory a Mariny a syna jednoho Jana. Ty dvě dcery dostaly se ku právu na rathauz strážnicský a hlásaly se k té spravedlnosti po otci a mateři jejich a když to dostatečně prokázaly, že sou dítky zůstalé po témž Cihláři, jest jim ta spravedlnost přisouzena, aby ji braly podle nahoře psaného zapsání.
Leta svrchu psaného dáno těm dvěma, totiž Barboře a Marině 4 zl.

Leta ut s(upr)a za téhož purgkmistra Martin Rohatecský položil za rok 1614 a 1615 peněz za grunt 6 zl. Ty sou vydány Barboře a Marině, nápadnicím svrchu psaný(m).
Letha Páně 1616 za purgkmistra Martina Rožumberského Martin Rohatecský položil za grunt nápadníkům svrchu ps(aným) 6 zl. Ty sou vydány Barboře a Marině podle zapsání ut s(upr)a.
Leta Páně 1617 za purgkmistra Martina Rožumberského Martin Rohatecký položil za grunt nápadníkům 4 zl. Ty přijal Lorenc Folbiger, muž Marianin, i na místě Barb(ory).
Letha Páně 1618 za purgkmistra Bartoloměje Šlechty Martin Rohatecký položil za grunt peněz ročních 4 zl. Ty sou vydané dětem n(ebožtíka) Kašpara Cihláře do Slavkova.

Pustý

Letha Páně 1633 za purg(mistra) Šimona Tesařového prodán jest ten g(runt) požár Janovi Pilátkovi za 80 zl bez závdanku, platiti jej má ročně po 4 zl. Odevzdán za volný a svobodný. Rukojmě Tomek Polách a Adam Tesařů S.R.S.a N.
Letha 1636 za purgkmistra Jiříka Prašťka Jan Pilátek položil za g(runt) s(irotkům) n(ebožtíka) Kašpara Cihláře
2 zl.
NB. Tyto 2 zl na přímluvu ouřadu jsou vydány nápadníku nebo(žtíka) Martina Rohatecského, kteréž Matouš Frankh na místě Judity manželky své přijal.
Letha 1637 za purgkmistra Martina Janky Jan Pilátek položil za g(runt) peněz ročních 2 zl. Ty jsou na přímluvu ouřadu vydány nápadníku nebo(žtíka) Martina Rohateckého, kteréž Mates Frankh na místě Judity manželky své přijal.
f 143a
Letha 1638 za purgkmistra Jiříka Prašťka Jan Pilátek položil za g(runt) svůj peněz ročních 2 zl. Ty přijal Mates Frankh na místě Judity manželky své.
Letha 1640 za purgkmistra Jiříka Prašťka Jan Pilátek položil za g(runt) svůj peněz ročních 2 zl. Ty přijal Mates Frantkh na místě Judity manželky své.
Item 1640 za purgkmistra Jiříka Prašťka položil Jan Pilátek za g(runt) svůj peněz ročních 1 zl. Ty přijal purgkmistr tehdeší Martin Mráz za rok 1639.
Letha 1641 za purgkmistra ut s(upr)a položil za g(runt) svůj Jan Pilátek peněz ročních do st(atku) n(ebožtíka) Martina Rohateckého. Ten přijal purgkmistr vejš psaný.
Letha 1642 za purgkmistra Martina Mráza Jan Pilátek položil za g(runt) svůj, které Matys Frank na místě manželky svej přijal 1 zl.
Letha 1643 za purgkmistra Martina Mráza Jan Pilátek položil za grunt svůj, které Matys Frank přijal 1 zl.
Letha 1645 za p(urkmistra) Pavla Nešporka Jan Pilátek položil peněz ročních, které Matys Frank přijal 1 zl.

Letha 1647 za purgkmistra Lorence Peypolta (a) spoluradních jeho po smrti Jana Pilátka vdova pozůstalá prodala ten grunt ut s(upra) Janovi Svrčkovi z Bohoutína za sum(mu) 80 zlm. Závdanku jí dal 10 zlm, však z toho závdanku na místě jejím volka zasezelého do důchodův odvésti má, placení ročně po
4 zl. Od(evzdán) za v(olný) a sv(obodný). Rukojmě za opravu g(runtu), placení i jiné povinnosti Jan Kuchař a Matěj Sršňák
S.R.S.a N.R.
Tato pamět se činí cokoliv Pilátek na tom gruntě vyplatil, to vdova Janovi Svrčkovi pouští.
NB. Na ten svrchu psaný závdanek odvedl Jan Svrček 3 zl, kteréž přijali cechmistři ševcovští na dluh jim do cechu povinný.
f 143b
V tom pak ostatním závdanku, totiž 7 zl, má a povinný bude volka zasezelého do důchodův na místě vdovy ut supra odvésti.

Letha 1650 za purgkmistra Jiříka Kopřivnického a spoluradních jeho z jistého povolení urozeného a statečného rytíře pana Jana Kluga z Ehrenwaldu, ten čas pronájemního panství strážnického, Jan Svrček prodal jest ten grunt ut supra Abrahamovi Čechovi z Kolína Židu za summu 80 zl. Závdanku jemu dal 10 zl, placením při každých Vánocích po
4 zl. Odevzdán za volný a svobodný. Rukojmě za opravu grunthu, placení i povinnosti všelijaké J.H.M. i obecní Jakub Páleník jinak Kojetínský a Izák Němec, Židé strážnický S.R.S.a N.R.

Pamět
Tato pamět při odevzdání tohoto grunthu se činí, že nadepsaný Abraham Čech všechny ty povinnosti z toho grunthu jako Jan Svrček vykonávati, tolikéž i činže každoročně rychtářům spravovati a odváděti povinen bude. A jestliže by ten grunth k prodaji přišel, nemá žádnému jinému, nýbrž kresťanu zase prodán býti.

Letha 1660 za purgkmistra Václava Mračny a spoluradních jeho vyhoříc tento grunth, tak jako jiným vyhořelým (kromě za 4 letha zasedělých gruntovních peněz po 4 zl) Abrahamovi Čechovi z Kolína polovice summy se upouští, totiž 27 zl. A tak ještě Abraham Čech z Kolína na tom gruntě dopláceti področně povinen bude 43 zl.
f 144a
Letha P(áně) 1695 dne 29.April za purgmistra p(ana) Mikuláše Šaška a spoluradních jeho poněvadž svrchu psaný grunth zprvopočátku křesťanský byl a Žid nemaje sobě jej po otci odevzdaného ani zaplaceného, aniž ty povinnosti, jak výš v paměti obligirováno bylo, nezbýval, nýbrž z něho pryč nočně do země cizí utekl. Jakub Řeha pohledávajíc toho při u(rozeném) p(anu) Samuelovi p(anu) Střehovi, toho času

J.K.O.R.M(ilos)ti z Lichtensteina (titul) hejtmanu (v) městě Stáž(nici), pokudž by ten gr(unt) na rujinu nepřišel, za ujití mohl, toho náležitě dosáhl, pročež na dokonalé zde přiložené poručení p(ana) h(ejtmana), aby obec kresťanská a užitky pak panské i obecní se rozmáhaly, prodán jest ten g(runt) Jakubovi Řehovi za summu 80 zlm k placení ročně při každých posutcích komu přináležeti bude po 2 zlm. Odevzdán jemu jest za volný, svobodný a v ničemž nezávad(ný). Rukojmě za opravu g(runtu), placení a povinnosti všeliké p(an) Jiřík Peldřimovský a p(an) Václav Škoda. Stalo se letha a dne ut supra.
f 144b
Letha Páně 1697 dne 30.Augustii za purgmistra p(ana) Jiříka Peldřimovského a spoluradních téhož letha tak jakož po zběhnoutí sklenáře Žida, syna Abrhama, jest ten grund ut s(upra) všechen spustovaný a zrujinýrovaný Jakubovi Řehovi s povolením uro(zeného) pana hejt(mana) puštěn a odevzdán byl, při kterémžto on nětco dosti málo opravíc z něho na rybářství odstoupil a gr(unt) tak zanechal. Pročež zaujmúce se jeho bratr Eliáš toho gr(untu ut s(upra) jej v mnohých věcech jak vnitř i zevnitř opravil a zvelebil a jej, ačkoliv nemaje sobě odevzdaného, s povolením uro(zeného) p(ana) hejt(mana) prodal zase Benešovi Židu strážnic(kému), Tlustého krejčího synu, v tejž summě, jak zvrchu odevzdán byl, totiž za 80 zlm. Závdanku, který toliko za zvelebení a opravu téhož gr(untu) se klade, dal 30 zlm a co Abrham Čech Žid 10 zlm (jakž zápis nahoře ukazuje) na tom domě vyplatil f 145a
a takové synu jeho patřiti by měly, poněvadž pak z toho gr(untu) utekl, takových 10 zlm jakožto odběžné na pána gruntu připadly, které on Beneš Žid do důchodů vrchnosti milo(stivé) zaplatil a odvedl. A tak bude mít on Beneš na tom gr(untě) zaplaceného 40 zlm a on Sklenář ani nadepsaný Eliáš na tom gr(untě) nic více co praetendirovat nemá. Ostatní summu pak bude povinen on Benedikt platit k obci městské křesťanské ročně po 2 zlm. Odevzdán jemu ze vším od starodávna příslušenstvím za volný a svobodný. Rukojmě Jakub a Samek krejčí, Židé strážnicskí S R S N. Stalo se dne a letha ut sup(ra).

Letha Páně 1723 dne 17.Febr(uarii) za purgmistra p(ana) Antonína Duraye a spoluradních toho času tak jakož grunt aneb podsedek ut supr(ra) jsouce křesťanský v roku 1697 Židovi jistému Benešovi do rukú přišel, kterýžto jsouce pro své zlé činy a svatokrádežní rabůvky kostelův skrz kata utracený, pozůstalá po něm vdova bez vůle a povolení ouřadu aniž beze vší vědomosti prodala f 145b
jej zase druhému Židovi, který nemajíce jej sobě připsaný bez všeho placení jak panských tak obecních povinností na něm až dosavad seděl. Jsouce ale týž podsedek skrz ten nešťasný pod datum 16.Augustii 1718 skrz Žida vyšlý oheň a soužení a až

posavad pustý, o takový se ohlásil Bartholoměj Vychodil příchozí s žádostí, pokudž by jemu týž podsedek prodán a k zvelebení puštěn býti mohl. Když tehdy z knih purgrechtních vynalezeno jest, že podsedek ten od starodávna a hned od počátku křesťanský jest a Židovi s tou obzvláštní položenou výminkú, kdyby zase na prodej přišel, aby žádnému jinému krom křesťanu prodati se mohl, prostředkem času prodán byl. Za druhé: vidouce, že Žid po všechny časy držení svého ani contributzí, ani cinsů panských, ani verunkův, které vše k placení vzal z podsedku toho, f 146a
neplatil. A za třetí: že ten v roku 1697 učiněný prodaj proti pragmatice J(eho) M(ilo)sti Císařskej do rukú Židovi jest přišel. Pročež z těch a jiných příčin, aby obec městská a křesťanská se rozmnožovala a douchody panské nehynuly, z vůle a poručení mil(ostivé) vrchnosti prodán jest týž podsedek nahoře jmenovanému Bartholomějovi Vychodilovi za summu, jak předtím byl 80 zlm. Závdanku dal na zaplacení tej summy deset zlatých moravských, aneb 11 zlm 10 gr to co předjmenovaný Žid na něm závdankem byl vyplatil, ostatek, poněvadž všechen pustý jest, za vystavení nic se šacovati nemůže. Odevzdán jest tehdy jemu týž podsedek podle práva purgrechtního za vlastní, placením ostatní vejrunkovej summy 70 zlm ročně při posudcích obci městskej po 2 zlm. A poněvadž jej z gruntu stavěti musí, polhocení od daní všelijakých se mu uděluje na tři letha pořad zběhlé. Rukojmě za opravu gruntu a placení povinností p(an) Andrys Weiner a p(an) Carel Dedel S.R.S.V.a N. Stalo se d(ne) a letha ut supra.
f 146b
Leta Páně 1738 dne 5.Julii za purgmistra p(ana) Antonína Duraye a spoluradních toho času předstoupil na dům radní před purgmistra a radu města Strážnice Jiří Mega z žádostí, poněvadž o grunt ut sup(ra) s manželkú svou Annú, předtím pozůstalú vdovú po neb(ožtíku) Bartolomějovi Vychodilovi, se porovnal a takový dle ratificati ouřadu hejtmanského i purgmistrovského jest koupil, aby jemu za dědičný připsán byl, kteréhožto kupu svého následující instrument produciroval a sice in originali, zde slovo od slova vytažený:

Porovnání právní mezi Jiříkem Megú jednú a manželkú jeho Annú, předtím pozůstalú vdovú po neb(ožtíku) Bartolomějovi Vychodilovi, stranú druhú v příčině domu po tom nebo(žtíku) Vychodilovi v Hradské ulici pozůstalého, a sice následujícím spůsobem:
Jakož po smrti neb(ožtíka) Bartoloměje Vychodila pozůstal dům v Hradskej ulici pro vdovu po němž pozůstalú Annu a pro tři jeho sirotky, totiž Jozefa, f 147a
Jiřího a Jana, jenž jej rovným dílem děditi mohli, na takovém domě provdajíce se nadjmenovaná Anna po něm vdova za Jiříka Megu až do nynějšího času s nynějším manželem svým, ano i

s jejíma sirotkami, dokud ti dva přední let dospělých a sice vyučení řemesla nedošli, s třetím nejmenším Janem ale až dosavad bydlela, jej taky dotčený Jiří Mega vždy slušně opravoval a povinnosti z něho splácel, však ale nikterak za vlastní sobě odevzdaný neměl. Když ale ten dům skrz ten nešťasný de dato 18.Febr(uarii) přítomného roku na Oujezdě skrz vojáky vyšlý oheň spolu s jinými taky vyhořel, tu Jiří Mega nejsouce týž dům jeho vlastní jej stavěti se spuroval a dřívej stavěti nechtěl, pokud by jemu právně prošacován a k prodeji, aby jej za vlastní koupiti mohl, resolvirován nebyl. Což jsouce devolvirováno před ouřad hejtmanský, ku kterémužto správa těch sirotkův náleží, od tohož ouřadu hejtmanského purgmistru a radě města Strážnice nařízeno bylo, aby co s tej příčiny dům právně vyšacován byl a v tej vyšacovanej summě aby jemu Jiříkovi Megovi prodajem za vlastní a dědičný prodán byl.
Podle takového nařízení tehdy jest prošacován ten dům tak vyhořený za f 147b
šedesáte rýnských, v kterejžto cenu následně jej také Jiřík Mega přijati svolil, však sice spůsobem tímto: Poněvadž ta cena na čtyři díly se děliti má, totiž třem nahoře jmenovaným sirotkům a matce každému po 15 zlm, aby on předně na matku přicházející 15 zlm sobě k lepšímu zanechal, pak taky poněvadž nejmenšího sirotka Jana od dětinství jeho (jenž v 1 ½ roce vezmúc sobě matku jeho stáří byl) až dosavad živil a šatil, což jakožto otčím činiti povinen nebyl, aby i ty jemu přijíti mající 15 zlm sobě na tej ceně defalurovati mohl. Nade všecko ale to i v tom se dobrovolně zavázal, že (pokudž by jej řečený Jan poslúchati chtěl) jej řemeslu svému stolařskému vyučiti chce a nadto majíce Anna manželka jeho a respective matka téhož Jana pro sebe samu z pozůstalosti po svém prvním manželi dvoje honce roli poručené, aby mu budoucně, když potřeba bude na připovídání a vypovídání, desíti rýnskýma nápomocna byla.
Na čemž všem v nadepsaném spůsobu již jmenovaná Anna manželka jeho dobrovolně přestala, ano taky f 148a
nenacházejíce v tom právo žádnej neslušnosti, k tomu své právní potvrzení dalo to vše jak v příčině ceny, tak i ostatních okolostojícností jakožto těchž sirotkův instantzi ouřad hejtmanský s podpisem vlastní ruky ratificiroval a podle toho týmž spůsobem Jiřík Mega dům ten sobě jakožto právně koupený za vlastní do purgrechtu městského připsati dáti mocti bude. Těm ale ostatním, totiž Jozefovi 15 zlm a Jiříkovi 15 zlm, když oni potřebovati budú a ouřad hejtmanský nazná, vždy složiti a zaplatiti povinen býti má.
Actum v Strážnici dne 20.Martii 1737.
Václav J.N.Feth, p.t.hejtman
P(an) Ant.Havlíček purgmistr

Podle kterejžto žádosti a respective moci toho authentického instrumentu proukazu (ačkoliv nyní manželka jeho se tomu protiví a dovoliti nechce) již v právní moc a sílu zrostlého se přítomně grunt neb dům tento Jiříkovi Megovi připisuje a odevzdává za vlastní a dědičný a ona manželka jeho Anna ze svú protestatcí a odporem jakožto spozdilým a ničemným odmrštěna jest. Stalo se na domě radním u přítomnosti obúch stran d(ne) a letha ut sup(ra). Rukojmě za opravu gruntu a placení povinnosti p(an) Vác(lav) Košvitz a p(an) Ignátz Filip S.R.S.V.a N.

f 148b
Přípis domu Augustina Tománka

Leta Páně 1758 dne 18.Aprilis za purgmistra pana Christopha Mihatsche a spoluradních téhož času pozůstalí dědici po nebošt(íku) Jiříkovi Megovi a manželce jeho Anně, jmenovitě Johanna, Frantzek, Tomáš a Antonín, jsou ze svej dobrej vůle grunt ut supra Augustinovi Tománkovi za summu dvě sta rýnsk(ých) prodali, z kterej summy na jednoho každého dědice po 50 zl zplatiti připadá. Kdežto kupec Frantzkovi jeho díl padesáte rýnsk(ých) a Antonínovi podobně padesáte rýnsk(ých) vyplatil, naprotiv jak Johanně patřících 50 zl a Tomášovi
50 zl koupec pod interesem 6 zl (pro) cento podlužen zůstává. Pročeš nadepsaný grunt se Augustinovi Tománkovi za jeho vlastní a volný i dědičný s tím na něm od starodávna majícím právem připisuje a odevzdává. Rukojmí za opravu gruntu a zplacení císař(sko) k(rálovských) a vrchnostenských i městských povinností p(an) Jozef Svoboda a p(an) Jann Karásek.
Stalo se u přítomnosti p(ánů) Jozefa Vychodila, Antonína Megy jménem svým a svej sestry a bratrův, pak kupca Augustina Tománka dne a roku ut supra.