Hledat v knihách:

Vyhledávání je přístupné pouze přihlášeným uživatelům.

Úvodní studie (Jiří Pajer)

Úvod

Do rukou se vám dostává edice historických pramenů, která v naší odborné literatuře dosud nemá co do tématu a rozsahu obdoby. Samozřejmě, že v minulosti byly tu a tam některé starší domovní knihy vydány tiskem, jednalo se však spíše o příležitostné, vztahem k rodnému kraji motivované činy, než o soustavnou ediční snahu. Náš cíl je v tomto ohledu jiný. Vydáním souboru domovních, sirotčích a horenských knih, chceme vytvořit materiálovou základnu pro cílený a detailní výzkum venkovského panství na přelomu 16. a 17. století. Vesnice, o kterých zmíněné knihy pojednávají, totiž bez výjimky patří k jednomu konkrétnímu vrchnostenskému panství, nacházejícímu se v okolí města Strážnice.

 
 

Úvodní studie

Důležitým zdrojem pro získávání informací o starších podobách tradiční lidové kultury jsou soudobé písemné prameny. Při charakterizaci jejích počátků nelze očekávat komplexnější souhrn poznatků a z teoretického hlediska se ani nedá hovořit o výrazněji diferencované kultuře lidových vrstev. Spíše lze pracovat v rovině obecnějších rozdílů mezi městem a venkovem. Poznávání těchto odlišností nabývá určitější rysy až v podmínkách raného novověku, tedy v průběhu 16. století.

 
 

Námětové okruhy

Při hodnocení zveřejněných přepisů domovních a sirotčích knih se nabízí široký tematický okruh studia a mnohostranná škála využití získaných poznatků. Texty domovních knih poskytují především dokonalý přehled o počtech gruntů či usedlostí v lokalitách, včetně příslušných výměr polností.

 
 

Prameny

Strážnické panství představovalo rozsáhlý územní celek, který z větší části ležel podél uherské hranice. Tato nevýhodná poloha přínášela městu i panství stálé neznáze, zvláště v dobách nepokojů a válečných střetů s Uhrami. V 16. století lze zanamenat období neobyčejného rozkvětu města i panství, které ukončil bočkajovský vpád v roce 1605 a navazující válečné události. Před třicetiletou válkou to bylo dominium s největšími moravskými vesnicemi, s největším moravským městečkem (Velká nad Veličkou) a druhým největším poddanským městem (Strážnice – po Prostějovu).1

 
 

Pravidla použitá při přepisu

Při přepisu originálních pramenů byly uplatněny zaužívané transkripční zásady, nikde nebyla použita transliterace, která by značně ztížila přístupnost textů pro další použití. Podle současných transkripčních pravidel bylo v textech opravováno pouze psaní velkých písmen a diakritických znamének, nezbytná byla rovněž úprava interpunkce, bez níž by texty byly málo přehledné a srozumitelné.